PRAHA 16. – 17. 9. 2020 aneb Vlastivěda na „vlastní kůži“

Ve středu 16.9. jsme se se čtvrťáky a páťáky vypravili na poznávací zájezd do Prahy. První naše kroky vedly za doprovodu velmi příjemné paní průvodkyně Kristýny na Pražský hrad, kde jsme se záhy přesvědčili, že skutečně „Praha patří nám“, jelikož turistické cíle jsou téměř vylidněné. Navštívili jsme katedrálu sv. Víta, Starý královský palác s Vladislavským sálem, Basiliku sv. Jiří a Zlatou uličku. Po Starých zámeckých schodech jsme sestoupili k Valdštejnské zahradě, která však byla uzavřená. Přešli jsme za doprovodu vodníka do parku na Kampě, kde jsme se posilnili a lehce odpočinuli ve stínu, abychom za půl hodiny vypluli na vyhlídkovou plavbu Pražskými Benátkami, kde nás pohostili limonádou a nanukem. V Muzeu Karlova mostu jsme konečně napočítali 16 pilířů a přes Klementinum, Staroměstské a Václavské náměstí si to namířili k našemu autobusu, abychom se dopravili na ubytovnu, kterou jsme taktéž měli sami pro sebe. Na štěstí! Ukázalo se, že i po tolika nachozených kilometrech po vyhřáté Praze mají děti nevyčerpatelný zdroj energie, kterou nasměrovaly do povlékání postelí, lezení po opičích drahách po palandách a do honiček po chodbě – vše za vydatného řevu. Večer jsme strávili na Petříně, kde jsme se pobavili našimi patvary v Zrcadlovém bludišti a pokochali hvězdami a planetami pohledem ze Štefánikovy hvězdárny. Vidět Jupiter a Saturn na vlastní oči bylo vrcholným zážitkem pro mnohé z nás a usínání v novém prostředí pak bylo o to snazší. Nemožné se stalo skutečností a do půl hodiny po ulehnutí „odpadli“ i ti největší „držáci“.

Ráno nebylo třeba budíku. Po snídani, balení a úklidu jsme se vydali za doprovodu cestovatele Vítka na Misi Vyšehrad, kdy jsme postupně vypátrali všechny atributy do erbu a zároveň se dozvěděli o mytologii a historii Vyšehradu. Navštívili jsme Staré purkrabství, Královskou a knížecí akropoli, kostel sv. Petra a Pavla, Vyšehradský hřbitov a Slavín a nakonec jsme prošli podzemními kasematy až do tajemného sálu Gorlice, kde jsou umístěny originální sochy z Karlova mostu. Po obědě a aktivním odpočinku na Strahově jsme podnikli výpravu Na stopě Národního divadla, které jsme ve skupinách s využitím tabletů s obrazovými a zvukovými nahrávkami a indiciemi při sledování konkrétních příběhů „prošmejdili“ od základních kamenů až po střechu. Velkým zážitkem bylo vyslýchání svědků z 19. století díky „augmentované“ realitě, v níž sochy ožívaly a mluvily. Interaktivní dílnu jsme ukončili v divadelním sále pohledem z nejvyššího a nejnižšího místa a přesunuli se na Střelecký ostrov, kde jsme povečeřeli pizzu, „nakrmili“ labutě, nasbírali hromadu kaštanů a zařádili si na hřišti. Kulturní tečka na závěr našeho pražského putování nás čekala na Nové scéně Národního divadla – magická taneční inscenace Laterny magiky Zahrada, volně inspirovaná Trnkovou Zahradou. A hurá na autobus! Náležitě unavení, „vzdělaní a vyžití“ jsme se bez jakékoliv újmy vrátili domů.

Tímto děkujeme paní ředitelce a panu zástupci za podporu a možnost absolvovat i v koronavirové době tento poznávací zájezd. A moc děkujeme našemu milému a ochotnému autobusákovi panu Bílému, který nás vozil všude, kde bylo potřeba.