Historie a současnost školy :
Škola byla založena na popud rodičů a skupiny pedagogů v r. 1991. Ti vytvořili sdružení a to se stalo zřizovatelem školy. Název školy vznikl jako analogie názvu Svobodné Waldorfské školy. Toto sdružení nadšenců se zformovalo kolem erudovaného pedagoga Mgr. Pavla Lišky, který svými pedagogickými výsledky a schopnostmi získal maximální důvěru rodičů toužících po alternaci stávajícího školství. Metody práce se v průběhu existence školy osvědčily v podobě výsledků, kterých studenti dosahovali. V historii, v době, kdy se ještě prováděly žebříčky úspěšnosti škol, přepočítávané i na počty žáků, zaujala škola čelní postavení v republice (1. a 2. místo mezi všemi gymnázii), v úspěšnosti při přijímání na vysoké školy a řešení předmětových soutěží (olympiád). Zároveň studenti jsou úspěšní i při srovnávacích celostátních testech, kde se prověřuje úroveň standardů stanovených vzdělávacím programem gymnázia. V roce 2011 byla škola vyhodnocena jako druhé nejlepší gymnázium v kraji z hlediska maturitních výsledků.
V současné době je škola právnická osoba Svobodná chebská škola, základní škola a gymnázium, s.r.o. vedená v rejstříku škol a školských zařízení.
Školu navštěvují žáci od první třídy, v páté třídě se rozhodují mezi pokračováním na základní škole, či přestupem na gymnázium, které je osmileté.
Absolvent gymnázia dosahuje úplného středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou.
Veřejnosti škola slouží jako alternativa ke školám státním.
Přijetí na tuto školu je možné do nejrůznějších ročníků základní školy i gymnázia, pokud je v dané skupině, do které se žák či student nominuje splněním příslušných testů, ještě volné místo. První třídy základní školy a primy osmiletého gymnázia jsou otevřeny pro všechny nově příchozí. Prvňáčci po absolvování zápisu, který se koná v době vyhlášené městským úřadem (stejné období jako školy státní), budoucí gymnazisté (primáni) po úspěšném zvládnutí přijímacího řízení.
Skladba žáků a studentů je nutně heterogenní, vzdělávací proces musí být pružně vnitřně diferencován. Žákovský kolektiv se musí členit tak, aby řídící skupina učitelů modifikovala učební program pro skupinu žáků, kterou dostatečně zná.
Je nutné uplatňovat problémové metody, individuální tempo s překonáváním meziročníkových bariér podle Neilla (v jednotlivých předmětech), používat kooperačních metod. Matematika je pojatá především jako nástroj logického myšlení.
Práce v menších kolektivech, snaha o diferenciaci a individuální přístup, omezení restriktivního charakteru školy se pozitivně projevily ve vzdělávacích výsledcích – dobré hodnocení v písemných prověrkách inspekce a jejím celkovém hodnocení, přední umístění žáků v krajských kolech olympiád, úspěšnost absolventů jak ZŚ, tak gymnázia. Také vztah většiny žáků ke škole je lepší, než bývá obvyklé. I vztahy mezi nimi jsou slušné i napříč věkovými kategoriemi. Jedním z nejdůležitějších problémů se jeví zvládnout problém rozvoje osobnosti žáka.
Snaha o maximální diferenciaci a individuální přístup k žákům vede k potřebě permanentního členění žákovských skupin v jednotlivých předmětech. Napříč diferenciačního procesu daného dispozicemi žáka a úrovní jeho socializace probíhá i diferenciace plynoucí z různé akceptace jednotlivých vzdělávacích i výchovných metod-zejména netradičních. Významný vliv zde mají představy a zkušenosti rodičů a učitelů.
Souhlasíme s Getzelsem, že dispozice žáka zvnitřněné v průběhu jeho socializace, očekávání rodičů musí směřovat ke kongruenci. Je nám jasné, že neexistuje jediný správný pedagogický směr, optimální pro všechny žáky a všechny učitele. Bylo by však proti základnímu charakteru školy násilně omezit přirozený diferenciační proces. V rámci školy musí vzniknout autonomní celky, které budou řešit další postup alternativními cestami, ekonomicky únosnými.