|
Každý z nás při pohledu na olympijské vítěze zatouží stát na stupních vítězů a
dosáhnout v určité oblasti lidského snažení mety nejvyšší. Tato touha zůstává u většiny
z nás nenaplněna, ale přesto existuje možnost, jak se i nejobyčejnější z nás může stát
olympijským vítězem. Snad z tohoto důvodu nesou vědomostní soutěže pořádané ministerstvem
školství hrdý název olympiáda.
Příprava na soutěže je stejně tvrdá, jako u světových sportovců, jen cvičeny a namáhány
nejsou svalová vlákna, ale nervová centra. I na naší škole se věnujeme olympijské přípravě a,
i když si v poměru olympijské základny stojíme asi jako Česká republika proti Německu,
dosahujeme skvělých výsledků. Jednotlivé ročníky mají totiž co do počtu studentů asi
šestinovou základnu oproti ostatním školám stejného typu. Princip diferenciace studentů
dle jejich nároků a schopností nám pomáhá vyhledávat nadané jedince a pracovat s nimi tak,
že i David může obstát před Goliášem.
Jen v letošním roce vybojovala terciánka Kristýna Kornigová druhé místo v celostátním kole
v Olympiádě z německého jazyka a v zápětí, aby potvrdila svoji všestrannost, skončila na třetím místě
Fyzikální olympiády kategorie F. Její kolega Štěpán Cintl vybojoval ve stejné kategorii první místo.
Dobře trénovali i kvartáni, kteří zastupováni žákem deváté třídy naší základní školy
Danem Slezákem a kvartánem Mikem Havlem obsadili druhé a čtvrté místo na Chemické olympiádě,
Dan později ještě přidal i úspěšného řešitele v okresním kole Fyzikální olympiády kategorie F.
Ani děvčata nezanedbala přípravu a Lucie Vnenková získala druhé místo v okresním kole
Fyzikální olympiády kategorie E a následně jí o půl bodu uniklo třetí místo v Krajském kole
téže olympiády.
Nejlépe však svoji přípravu zúročili borci z kvinty. Jan Kučera, Nguyen Tanh Son a
Jakub Karaffa, kteří v tomto pořadí zaujali první, druhé a třetí místo v krajském kole
Fyzikální olympiády kategorie D. Také matematici se nenechali zahanbit a v Krajském kole
kategorie C obsadili Jan Kučera a Jakub Karaffa třetí a páté místo, přičemž oba byli úspěšnými řešiteli.
Výčet by nebyl úplný, pokud bychom zapomněli na úspěch Zdeňka Kofránka, který potvrdil,
že patří mezi nejlepší biology kraje svým osmým místem mezi dvaceti čtyřmi vybranými
biology ze všech krajských škol.
Jak však každý učitel i sportovní trenér ví, základnu je třeba budovat od nejmenších.
Proto se soutěží účastní i primáni a sekundáni a ani oni nezůstávají za svými staršími kolegy pozadu.
Soutěžit se teprve učí, ale přesto jsou zdatnými soupeři. To potvrzují výsledky v biologické
olympiádě kategorie D, kde mezi třiceti osmi soutěžícími zaujaly sekundánky Veronika Háková
a Dominika Gavlasová čtvrté a dvanácté místo.
Závěrem svého příspěvku bych snad jen v krátkosti nastínil účelnost práce s dětmi právě
v oblastí vědomostních soutěží. Kde jinde mohou děti, rodiče i učitelé získat lepší přehled
o konkurenceschopnosti studentů, než na těchto kláních, kterých se zúčastňují nejlepší z nejlepších.
Co jiného, než výsledky v těchto soutěžích by mělo sloužit jako vodítko při posuzování kvality školy?
Je velká škoda, že fotbalové, hokejové a ostatní zápasy plní úvodní stránky našich deníků a
o "olympioniky duše" však zájem není.
JiPa
|
