Pátek 18. 10. byl čtvrťáky dlouho očekávaným dnem, neboť se měl uskutečnit první let jimi ve skupinách zkonstruovaných strojů času. Po řádné fyzické přípravě v tělocvičně v 19 hodin zasedli ke svým strojům, nastavili cíl: Pravěk, období Lovců mamutů, 26 tisíc let před naším letopočtem, území Pálavské vrchy; a zažehli motory. Nejprve se setkali s průvodcem, od kterého zjistili nejdůležitější informace o této době, těchto velmi zručných a chytrých lidech a jejich způsobu života a obdrželi zašifrované “kamenné” zprávy, z kterých se dozvěděli, jak lovili mamuty, používali oheň a vodu, na co umírali, že “krásná žena tlustá žena”, a vydali se na zkušenou. Vyrobili si z hlíny venuši a korálky, kreslili v “jeskyni” na stěny a s pravěkým mužem Fandou (ne Humlem Františkem, ale Mitašem) v jeho chýši vyráběli oštěpy z pazourku. V půl desáté byl nejvyšší čas vyrazit na noční lov. Poté, co si každý lovec ulovil zajíce běláka (svítící bílé balónky) pravěcí muži Honza a Míša upekli na ohni zaječí nožičky a prsíčka (bílé klobásky a kuřecí prsa) a servírovali je na “listových talířích”. Nejspíš byli zajíci vynikající, nezbylo! Po nočním lovu se lovci vrátili zpět do chýše (tělocvičny), kde si připravili ležení a připravili se ke spánku, jehož potřeba se u některých dostavila až v pozdních ranních hodinách.

V sobotu ráno, když se spořádaly zásoby, které na cestu připravily maminky, a podařilo se uklidit chýše, vydali jsme se na program o archeologii, který pořádalo Muzeum u příležitosti Mezinárodního dne archeologie, kde jsme si mohli za vedení archeologem Mgr. Michalem Beránkem osahat spoustu artefaktů a doplnit informace o životě v pravěku (a nejen) na Chebsku, a také tkát a střílet z luku. A protože “doba ledová je doba ledová”, pěkně vymrzlí jsme po hodině a půl v dešti pelášili zpět do školy, kde si své lovce vyzvedli rodiče.

Výprava do pravěku se dle slov samotných lovců velmi vydařila, a to zejména vyrábění s Fandou a noční lov. Všichni jsou plní zážitků a děkují všem, kteří se na jejich “naplňování” podíleli.

Mgr. Marcela Chovancová (tř. učitelka 4. třídy a “průvodce”)