Školní akce 2010/2011

Svobodka se baví

29.6.2011

Na závěr školního roku proběhl pro žáky 1. stupně již III. ročník projektu Svobodka se baví aneb Setkání Chytrých Školáků, tentokrát s podtitulem Hurá na hrad.

Jako již tradičně podmínkou účasti bylo vytvoření dvojic tvořených žáky a jejich rodiči. Akce proběhla, jak již z názvu vyplývá, na Chebském hradě. Byla zde připravena jednotlivá stanoviště, kde si všichni zopakovali historii Chebu (750. výročí), zasmáli se a pobavili. Mohli si vytvořit korunu pro princeznu či meč pro krále, otisknout pečeť na ruční papír, zhotovili si vlastní iniciálu, z velkých pexesových karet poznávali chebské sochy, soutěžili v historickém kvízu o Chebu.

Na závěr bylo připraveno překvapení – žáci si nacvičili rytmicko-taneční vystoupení, které předvedli a zacvičili v hradním příkopu a na úplný konec vypustili nafouknuté balonky.

Akce se všem velmi líbila, i rodiče byli jako již tradičně dobře naladěni a po jejich vytíženém pracovním dnu jistě příjemně unaveni, ale spokojeni.

 

Sportovní den

29.6.2011
Svobodná chebská škola ve spolupráci s Trinity klubem Cheb uspořádaly v závěru minulého školního roku sportovní den se zaměřením na volnočasové aktivity a řešen í krizových situací.

Vše se odehrávalo v příjemném prostředí chebské krajinky, kde místní hasiči připravili pro děti překonávání vodního toku pomocí lanové dráhy. Nutno říci, že někteří evakuovaní jedinci vylezli z vody ve stavu, který si nezadal s reálnými podmínkami třetího povodňového stupně.

Záchranář Jiří Černý seznámil děti na stanovišti první pomoci se základními úkony záchrany lidského života a naštěstí měl k dispozici opravdu jenom figuranty, i když se při překonávání řeky některé děti opravdu snažily. Následně byly získané zkušenosti přezkoušeny v praxi na simulovaném případu utopence či člověka zasaženého elektrickým proudem.

Orientace v parku, kde se dočasně oslepení žáci museli pohybovat ve vymezeném prostoru, byla pro většinu družstev pravým oříškem. Projevilo se, že v kolektivní práci mají děti ještě velké rezervy a nechuť podrobit se autoritě není jen ve vztahu rodič – dítě. Někteří vedoucí družstev, kteří své svěřence dopravili v pravém slova smyslu do pekel, unikli lynčování jen o vlásek.

Napětí z extrémních zážitků si pak všichni mohli uvolnit relaxací na lekci zumby či při přátelských utkáních v ringu a volejbalu.

Nálada byla po celý den stejně dobrá jako počasí a vítězi se v podstatě stali všichni zúčastnění, i když nechybělo faktické vyhodnocení všech družstev, a tak všude vládla celková pohoda a spokojenost. Nezbývá, než se těšit na příští rok, kdy nás pořadatelé možná překvapí novými zajímavými náměty k zábavě i poučení.

 

Projektový den

01.05.2011
V úterý 19. dubna se na SCHŠ konal zatím první projektový den, na který budou navazovat další tak, aby studenti absolvovali 3 v rámci školního roku.
Cílem projektového dne je vytvoření pracovních skupin v rámci ročníků, studijních skupin nebo zájmových kroužků a jejich spolupráce na vybraném tématu z různých oborů a předmětů. Třídy na prvním stupni se věnovaly tématům „Zvířata v zimě“, kde děti z první třídy získaly přehled o vybraných živočišných druzích a prováděly návštěvníky pěkně vytvořenou výstavkou. Stejně tak další ročníky, které se zaměřily na témata tvořivého psaní, imaginárního výletu do Londýna, tvorbě knih a leporel a kalendáři společenstev v naší přírodě. Rozsahem největší byla výstava s vernisáží k tématu „Cesta za hodinovou ručičkou“, projekt třetí třídy. Rodiče a další rodinní příslušníci se účastnili v hojném počtu, zvědavi, co jejich ratolesti jsou schopni vytvořit, ale také perfektně prezentovat.
Svým rozsahem menší, ale neméně zajímavé byly prezentace žáků 2. Stupně, NG a VG, kde hlavními tématy byla výroba vína a jeho následná destilace, chemické pokusy v podání studentů sexty, prezentace fotografií vyrobených jednoduchou formou fotoaparátu, prezentace rizik hrozících nám vdechováním radonu. Součinností Ekokroužku a sekundy pod vedením J.Papeže vznikla informační tabule věnovaná přírodním zvláštnostem Chebska. Na dvoře SCHŠ bylo možné vypustit balónek s kartou obsahující identifikační údaje školy, z navrátivších se kartiček je možné vysledovat kam až vypuštěné balónky doletěly.
Smyslem a cílem projektového dne je vzbudit zájem žáků a studentů o vybranou problematiku, kdy důležitou součástí je prezentace před publikem a veřejností, nutnost obhajoby vlastní práce s použitím srozumitelné terminologie. Všichni návštěvníci si projektový den pochvalovali, včetně výborně odvedené práce studentů. Tímto učitelský sbor děkuje všem rodičům a návštěvníkům akce, ale i studentům za jejich výborně odvedenou práci.

EMar

 

Den Země

26.04.2011
Oslava Dne Země, který připadá na 22. duben, se na SCHŠ stala již tradicí. Na středu 20. dubna si žáci kvarty připravili program pro své spolužáky a pro děti z mateřské školy Pohádka. Tématem byla „Cesta odpadu“ od jeho vzniku, zpracování a znovuvyužití jako druhotné suroviny. Připravena byla stanoviště, která se věnovala třídění odpadů, recyklaci a zpracování plastů, papírů a elektroodpadu. Na školním dvoře bylo možné si vyzkoušet ruční výrobu papíru, poskládat si origami, roztřídit odpady do kontejnerů správných barev. Pro nejmenší byly připraveny omalovánky, na starší děti čekaly kvízy a křížovky. Velký úspěch slavila pohádka o Terce, která nevěděla, kam vyhodit staré rádio, děti jí poradily a dále se dozvěděly, co se starým rádiem stane.
Cenou bylo pro všechny zúčastněné mnoho nových informací o cestě odpadů, ti nejmladší si odnesli i drobnou sladkost při splnění všech úkolů. Kvartáni si vyzkoušeli prezentaci vlastní práce před spolužáky a realizaci poměrně náročného projektu, který jim zabral mnoho hodin příprav.
Kvarta patřila mezi nejmladší žáky, kteří Den Země pořádali, nicméně svou práci odvedli velmi poctivě, bylo zde spoustu nových nápadů a ti nejmenší účastníci si pochvalovali pěkný přístup ze strany pořádajících. Tímto jim děkujeme za dobře odvedenou práci.
Těšíme se na další ročník, který přinese zase něco nového…..

EMar

 

Březen ve znamení sportovních akcí

12.04.2011
Konečně. Konečně byl březen a přání hezčího počasí se pomalu ale jistě začala vyplňovat. Po dlouhé zimě přišly vytoužené slunečné dny a naše zimou zlenivělá těla bylo načase rozhýbat. Společně jsme se domluvili na sobotním hrání volejbalu v areálu školy s následným grilováním. S blížící se sobotou úměrně stoupalo i naše nadšení nad sportovně prožitým odpolednem. Jak tomu ale bohužel bývá, plánované akce se většinou nezdaří a u nás tomu nebylo jinak. Počasí se prostě rozhodlo, že tři slunečné dny nám pro začátek musí stačit. Vzhledem k tomu, že jsme školou alternativní, nenechali jsme se zaskočit a zrealizovali plán B – bowling. Domníváte-li se, že bowling nepatří mezi hry pohybové a adrenalinové, pak se mýlíte a hrajete-li prvně, jako někteří z nás, pak je míra adrenalinu ještě větší. Soutěživý duch, stejně jako zdravé povzbuzování a popichování se nesl celou bowlingovou hernou. Dvě akční hodiny, dvě dráhy a několik nadšenců. Snad nemusím psát, že o komické momenty nebyla nouze. Neboť rozběhnete-li se, kouli vypustíte (nebo si to alespoň myslíte) a ta s neskutečným rámusem dopadne za vámi, to jsou chvíle, kdy si nejen vysloužíte potlesk, ale také salvu smíchu. Bowling, který se v březnu uskutečnil vícekrát, skutečně nebyl jedinou volnočasovou aktivitou, kterou jsme si užili.
Konalo se i druhé kolo paintbalového klání a zájem ze strany žáků nebyl malý. No řekněte, jak často se člověku naskytne možnost označení si barevnou kuličkou svého učitele, nebo jste-li učitel, pak vašeho žáka? Oproti minule, kdy se hrálo v Chebu, jsme tentokrát museli využít dopravních prostředků a konvoj 5 vozidel se poslední březnový pátek po vyučování řítil směr Libá u Hazlova. Musím uznat, že naše „epesní“, vycpané oblečky, by nám asi nikdo nezáviděl, ale co, naštěstí se nejednalo o soutěž krásy a ani módní přehlídku. Schovávání se za překážkami, plížení se, vpády do budovy a samozřejmě chránění týmové vlajky, taktizování, vzájemné krytí a spoléhání se jeden na druhého, to jsou okamžiky, na které se nezapomíná. Netuším, jestli ze strachu ze zásahu nebo v zápalu boje se nejednou stalo, že po sobě stříleli členi stejného týmu a v tom horším případě se i zasáhli a vyřadili ze hry, nicméně pro odreagování a zlepšení komunikace, je paintball to pravé a já doufám, že brzy znovu vyrazíme.

V.D.

 
Návštěva technického muzea v Mnichově

15.03.2011
Je šest ráno a my se scházíme na parkovišti Kasárního náměstí, abychom se všichni vydali za poznáním do technického muzea v Mnichově. Chlad kreslí kolem lamp šedavé kruhy a mezi námi by se jen obtížně hledala usměvavá tvář. Je patrné, že někteří ze studentů v tento čas vypínají počítače a vyčerpáni chatováním se potácejí do svých postýlek, rozhodně však nejsou zvyklí v tento čas své vyhřáté pelíšky opouštět. O to více je nutno ocenit, že se přemohli. Vyjíždíme celkem pěkným autobusem a cesta ubíhá jako na drátkách. Zastavujeme jen, aby se účastníci zájezdu mohli vyprázdnit a někteří se nebrání celkové očistě organismu (kinetóza je svinstvo). Za oknem se míhají první budovy bavorské metropole a pan řidič se začíná pídit, kde to muzeum vlastně je. GPS nezklame a příjemný ženský hlas nás navádí na okružní cestu po Mnichově. Mám podezření, že výrobu těchto přístrojů sponzorují prodejci pohonných hmot, neboť po patnáctikilometrovém okruhu zastavujeme konečně 200 metrů od místa, kde nás hlas mladé dámy donutil poprvé odbočit. Vyhrneme se z autobusu a zamíříme ke vchodu do muzea. Nákup vstupenek proběhne bez problémů, a když se při sčítání zjistí, že nám dva lístky chybí, dostaneme dva volňásky. Vstupujeme do království technických skvostů vytvářených lidstvem od starověku až do dnešních dnů. Nebudu zde popisovat, co všechno je v muzeu k vidění. Vzhledem k tomu, že všichni, od dvanáctiletých dětí až po devatenáctileté mladé muže, mají po třech hodinách prohlídky oči navrch hlavy a nohy ušoupané, usuzuji, že exponáty nejsou zajímavé jen pro mě. Po třech hodinách prohlídky nastává čas odpočinku. Řízky opouštějí batohy a stěhují se do zažívacích traktů, sladké nápoje svlaží hrdlo a dodají energii. Další tři hodiny prohlídky jsou sice vyčerpávající, ale přesto muzeum opouštíme neradi. Domů dorazíme v sedm a rozcházíme se, jak doufám, plni dojmů.

JiPa

 

Prima v akci

11.03.2011
Týden plný adrenalinu, soutěží a poznání prožili na přelomu února a března žáci primy. Pondělí a čtvrtek – dny bez techniky, byly věnovány přírodě. Nikde žádné telefony, přehrávače ani elektrický proud – to bylo naším heslem. Čekali na nás úkoly různé obtížnosti, z těch lehčích můžeme uvést např. vytvoření palety barev z přírody, pětiminutový bobřík mlčení (který byl pro některé z nás nekonečným) a následné vymyšlení básničky na zvuky zvířat a přírody, které jsme slyšeli. Mezi ty obtížnější patřilo rozluštění šifry z díla Karla IV. Maiestas Carolina z roku 1355, malování mapy rostlin a zvířat, či výroba tajuplného nápoje z jehličí a dalších zajímavých ingrediencí. Celý týden byl zakončen akcí nazvanou Nocování na SCHŠ. První březnový pátek jsme se sešli v 18 hodin před školou, někteří „nedočkavci“ byli přítomni (ač normálně chodí všude pozdě), s téměř hodinovým předstihem. Pohled na přicházející nadšence, které pod hordou zavazadel, spacáků, karimatek a jídla nebylo možné identifikovat, byl okouzlující. Prvním krokem byla příprava prostor ke spaní a pak již hurá do tělocvičny, kde jsme hráli vybíjenou, hu-tu-tu, hmotu, uličku důvěry a spoustu jiných her. Naše sportovní nadšení vydrželo několik hodin, přesněji řečeno do doby, než se začaly ozývat naše žaludky. Rychlost přesunu zpět do učebny, kterou byla sportem unavená těla schopna při vidině jídla vyvinout, by nám i samotný blesk záviděl. Následovala večeře, hraní společenských her, jako jsou karty, mazání čísel atd. a na „dobrou noc“ promítání filmu na plátno, aby byl filmový zážitek co největší. Je až neuvěřitelné, jak rychle je dětské tělo schopné regenerace. Já, naprosto zničená, se nemohla dočkat spacáku a děti, zcela odpočaté, se dožadovaly dalších her. Nezbyla jiná možnost, než kompromis. S podmínkou, že nebudou křičet tak, aby nebyla vzbuzena jednak paní správcová, tak celý Cheb, si mohly povídat. Nyní už vím, že pojem křik je pro každého z nás odlišný a že bez emocí, které doprovázejí strašidelné historky a zážitky, se prostě obejít nelze. Ráno, po zcela probdělé noci (s kruhy pod a možná i nad očima), čekala na děti snídaně s čajem, rychlý úklid a rozlučková sportovní půlhodinka v tělocvičně. Pak už se pro své ratolesti sjížděli rodiče a škola opět utichla ve svůj klidný, víkendový režim.

V. Dubová, třídní učitelka

 
Vystoupení v Domově pro seniory

27.12.2010
K již tradičním vánočním akcím naší školy patří potěšení babiček a dědečků vystoupením s kulturním programem v Domově pro seniory v Dragounské ulici, které se letos uskutečnilo 15. prosince 2010. Pod vedením paní učitelky Wolfové a paní učitelky Čapkové si děti 1. stupně připravily pásmo vánočních písní, koled a říkanek a třeťáci s paní učitelkou Chovancovou nacvičili vánoční divadlo. Z radostných tváří seniorů bylo možné číst, že se očekávaný cíl podařilo naplnit.

MaCh

 
V Betlémě není místo

27.12.2010
V době adventní se nám ve třetí třídě dostal do ruky scénář vánoční scénky “ V Betlémě není místo“ (z německého originálu In Bethlem ist kein Zimmer frei, přeložilo studio ŠPA+GE+TY). Po jeho přečtení se děti velmi nadchly pro jeho divadelní zpracování a začaly snášet ze svých domovů nejrůznější rekvizity, připravovat si kostýmy a scénář se učit zpaměti. „To si přeci nemůžeme nechat jen pro sebe!“ Tak se zrodila myšlenka na představení a na čtvrtek 16.12.2010 jsme sezvali do školy rodiče, prarodiče, tety, strýce…Premiéru jsme absolvovali v Domově pro seniory, takže ve škole už všichni působili jako ostřílení herci. Pro hosty si děti nachystaly překvapení v podobě vlastnoručně připraveného občerstvení, na které je po představení pozvaly, a rodičům také předaly připravené dárky. Byl to pro všechny moc prima předvánoční čas. Další dvě představení jsme odehráli dopoledne v pátek pro ostatní třídy prvního stupně. (To už nám ale chyběl originál Baltazar, který onemocněl.) A se hrou jsme se nostalgicky rozloučili: „A to už to nikdy nebudeme hrát?“ Nejspíš ne. (I když někteří pomýšleli i na Západočeské divadlo :-))

MaCh

 

Školní vánoce

27.12.2010
Poslední školní den v roce 2010. Děti nesou místo aktovek dárkové tašky, cukroví a další dobroty. Když si předají dárky a odhalí „tajného“ přítele, za zvuku koled se s chutí pustí do netradiční svačiny. Čtvrťáci a páťáci se poté přemístí do tělocvičny, kde s paní učitelkou Křesťanovou vánočně řádí, a prvňáci a třeťáci se vzdají tepla školy a jdou k přehradě Skalka zdobit stromeček pro zvířátka přinesenými jablkovo-mrkvovými řetězy, ovocem, zeleninou, senem… Také si zazpívají u stromečku. Cestou si všichni užívají sněhu, kterého je letos opravdu „požehnaně“.
No, a teď už huráááá na prááázdniny!!!!!

MaCh


Vánoční putování

27.12.2010
Jaké vánoční zvyky patřily ke staročeským Vánocům? Kdo nosí dárky v Severských zemích, Rusku či ve Francii? Jak tráví lidé Vánoce v Anglii, Německu a Rakousku? To vše a ještě více se dozvěděly děti 1. stupně 16. prosince 2010, kdy se vydaly v ročníkově smíšených skupinách na vánoční putování po některých evropských zemích, které pro ně připravily jejich učitelky s pomocí studentů tercie zdejšího gymnázia. Na šesti stanovištích se děti dozvěděly spoustu zajímavostí, ale také si samy vyzkoušely různé staročeské zvyky a zhotovily si různé výrobky, které mohly darovat svým nejbližším. A protože Rakousko je nerozlučně spjato s hudbou, o čemž mimo jiné svědčí i všem známá a odtud pocházející Tichá noc, všichni si také zazpívali s klavírním doprovodem různé vánoční písně a koledy. Putování bylo zpestřeno přítomností návštěvy z Německa a Brazílie. Doris (Německo) a Rosane (Brazílie) s využitím fotek a prezentace vyprávěly své osobní zážitky z Vánoc ve svých rodných zemích.

MaCh


Výtvarný workshop

27.12.2010
Dne 9. 12. se naši studenti z kvinty a oktávy zúčastnili v rámci společenských věd malého výtvarného workshopu v Domově seniorů v Dragounské ulici. Úkolem studentů bylo pomáhat seniorům při práci na zdobení textilních tašek. Poté, co byla tvůrčí dílna dokončena, jsme společně všichni poseděli a vzájemně si povídali.
Velmi často slyšívám z mnoha stran kritiku týkající se dnešní mládeže. Nyní bych chtěl ale žáky opravdu pochválit. Byl jsem sám zvědav, jak se studenti budou chovat v blízkém kontaktu s nejstarší generací. V tom nejlepším mě překvapila otevřenost a přirozenost mladých lidí, jejich ochota a pozornost vůči našim seniorům i radost, s jakou celou aktivitu vykonávali. Na usměvavých tvářích našich nejstarších přátel bylo vidět, že je naše návštěva potěšila, a my zároveň děkujeme seniorům, že nám umožnili strávit příjemné a smysluplné odpoledne.

PeRan


Plavecké závody

01.12.2010
Dne 12.11. se žáci naší školy zúčastnili plaveckého závodu, který organizovalo sdružení Kontakt bB (bez Bariér) v chebském bazénu. Jednalo se o soutěž štafet smíšených z handicapovaných a nehandicapovaných dětí. Za naší školu závodila vozíčkářka Simča Buchnerová spolu s několika spolužáky z 5. a deváté třídy a také z primy a kvinty. Zároveň jsme byli naše závodníky podpořit fanděním. Na soutěži byla skvělá atmosféra, kterou si jak závodníci tak diváci užili. Je obdivuhodné, co děti s handicapem dokáží a je opravdu skvělé, že jim v tom pomáhá tolik ochotných lidí.

PeRan


Výlet prvního stupně do Prahy

01.12.2010
V sobotu 20.listopadu se skupina žáků ze 2.,3. a 5.třídy vydala s p.učitelkou Tomášovou na výlet do Prahy. Navštívili jsme výstavu „Království železnic“.Na rozsáhlé expozici modelu železnice, dělenou na jednotlivé kraje naší vlasti, jsme sledovali jezdící vlaky, poznávali podle význačných staveb části naší země. Obdivovali jsme zajímavé železniční modely ze stavebnic LEGO. Z výstavy jsme jeli do Planetária. Tady jsme pozorovali hvězdnou oblohu,dozvěděli jsme se mnoho zajímavostí o Vesmíru. Celý výlet, který zorganizovalo Chebské muzeum, jsme zakončili hodováním v „mekáči“a večer přijeli unavení, ale spokojení domů.

JaTom